Na Plzeňsku kandiduje 328 členů stran, většina menších obcí je ale zcela bez nich

Ilustrační foto
Autor: Regionální portály

Na kandidátní listině NESTRANÍCI A TRIKOLORA ve Starém Plzenci se letos potkávají reprezentanti dvou různých politických uskupení – na prvním místě je člen Trikolory Pavel Hrouda a ze čtvrtého místa kandiduje člen Svobodných Oldřich Kaucký. Tento případ ilustruje rozmanité podoby zapojení stran a hnutí do obecních voleb na Plzeňsku. Zatímco v krajském městě strany často skládají koalice nebo vytvářejí vlastní samostatné kandidátky, v menších sídlech se politické značky drží spíše v pozadí a jejich členové se objevují na společných či místních kandidátních listinách.

Různé cesty politických stran na volební lístky

Zapojení politických stran a hnutí do komunální politiky má v regionu mnoho podob, které zdaleka nekončí jen u formálního členství kandidátů. Nominace kandidáta samotnou stranou je totiž plnohodnotným vyjádřením politické vazby, i když daný člověk není jejím členem.

Ukázkovým příkladem je Plzeň, kde hnutí Stačilo! navrhlo všech 47 kandidátů, přičemž ani jeden z nich nemá v datech doložené členství v tomto subjektu. Opačný přístup zvolilo hnutí ANO 2011, které v krajském městě na kandidátce ANO 2011 a nezávislí navrhlo 45 lidí a všech 45 je zároveň jeho přímými členy.

V krajském městě se výrazně projevuje spojování sil na společných a koaličních kandidátkách. Listina Chceme Plzeň například spojuje 23 členů TOP 09 a 6 členů Strany zelených. Koalici PRO PLZEŇ s podporou lidovců zase tvoří mimo jiné 18 členů hnutí PRO PLZEŇ a 7 členů KDU-ČSL, přičemž lídrem je Tomáš Morávek z PRO PLZEŇ a dvojkou Libuše Hubáčková z KDU-ČSL.

V menších obcích je situace zcela odlišná. Pokud zde členové stran kandidují, bývá to zpravidla na lokálních listinách. V Letkově se například na kandidátce ZA NÁŠ LETKOV objevuje lékař Tomáš Krystl jako člen hnutí PRO PLZEŇ, zatímco ve Šťáhlavech na listině Občané DNeS kandiduje Roman Pešír s doloženým členstvím v hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Ve Chválenicích zase na místní kandidátce PRO KLIDNÝ ŽIVOT V OBCI figuruje Jiří Basl jako člen KDU-ČSL.

Následující tabulka dokumentuje přehled politických subjektů zastoupených na kandidátních listinách v regionu a počet kandidátů s doloženým členstvím.

Politické strany a hnutí na kandidátkách 2026

Co se změnilo od voleb v roce 2022

V celém správním obvodu došlo k mírnému poklesu celkového počtu kandidátů z 957 v roce 2022 na 917 v letošních volbách. Přesto počet kandidátů s doloženým členstvím vzrostl z 282 na 328, což představuje posun podílu z 29,5 na 35,8 procenta. Tento růst je však dán především situací v krajském městě, protože počet obcí, kde kandiduje alespoň jeden člen politické strany, naopak klesl z osmi na pouhých pět.

Významnou proměnou prošla pravicová část politického spektra. V roce 2022 kandidovala ODS v Plzni i Starém Plzenci v rámci koalice SPOLU. Letos ODS sestavila v Plzni samostatnou kandidátní listinu, na které má 46 vlastních členů a vede ji Lukáš Hegner, následovaný Pavlem Šindelářem. Ministr kultury Martin Baxa kandiduje na osmém místě. Ve Starém Plzenci kandidují zástupci ODS na listině Plzenec a Sedlec společně, kde je doloženo 7 jejích členů v čele s Gabrielou Levorovou. Celkově má ODS v regionu 53 kandidátů s doloženým členstvím, zatímco před čtyřmi lety jich bylo 35.

Česká pirátská strana rovněž navýšila počet kandidujících členů – z 28 v roce 2022 na letošních 38. Všichni se ucházejí o hlasy na samostatné kandidátce v Plzni, jejímž lídrem je Pavel Bosák.

Odlišnou cestu zvolila Svoboda a přímá demokracie (SPD). Zatímco před čtyřmi lety kandidovalo v Plzni 21 členů hnutí na samostatné listině, letos SPD vstoupila do široké koalice s Trikolorou a hnutím PRO. V tomto volebním bloku má SPD 9 členů, Trikolora 7 a hnutí PRO 4 členy. Kandidátku vede Július Líška z SPD.

Starostové sázejí na kandidátky bez stranických značek

Zajímavý pohled nabízí složení kandidátek z hlediska současného vedení obcí. Z 15 starostů a starostek jich letos znovu kandiduje dvanáct. Pouze jediný z nich má však doložené členství v politické straně – plzeňský primátor Roman Zarzycký, který vede kandidátku hnutí ANO 2011.

Ostatních jedenáct kandidujících představitelů obcí figuruje na kandidátních listinách bez politické příslušnosti. Patří mezi ně například Jan Eret ve Starém Plzenci, Pavel Kvídera ve Chválenicích, Ondřej Maglić ve Šťáhlavech nebo Jana Jamrichová v Letkově, kteří všichni stojí na prvních místech svých místních sdružení. Starosta Dýšiny Jaroslav Egrmajer kandiduje na osmé pozici listiny ŽIVOT PRO OBEC.

Data jasně potvrzují regionální pravidlo: v deseti z patnácti obcí nenajdou voliči na hlasovacích lístcích ani jednoho kandidáta s doloženým členstvím v jakékoli politické straně či hnutí. Veškerá stranická přítomnost se tak na Plzeňsku soustředí do velkých měst a několika ojedinělých lokálních kandidátek.

Komunální volby se v roce 2026 konají v pátek 9. října od 14:00 do 22:00 a v sobotu 10. října od 8:00 do 14:00.

Tento článek je součástí série „Komunální volby“, ve které z různých pohledů analyzujeme volební výsledky v jednotlivých regionech. Před volbami v roce 2026 se vracíme k výsledkům z roku 2022 a následně budeme zpracovávat také výsledky letošních voleb. Články vznikají automatizovaným zpracováním volebních dat s využitím jazykového modelu.